Mnoho lidí, mnoho názorů. I tak bychom popsali krejčovinu a pánský styl v česku. Proto jsme vyzpovídali nejpovolanějšího. Michal Trnka, spoluzakladatel krejčovského ateliéru The Owners, milující manžel a budoucí otec. Chlap, který tvoří módu a pro kterého je móda spíš koníčkem a životním posláním, než jen práce.
My ve One & Only máme rádi kvalitní materiály, gentleman módu a proto náš e-shop není jen o alkoholu a doutnících, najdete u nás i pánské doplňky které nám dodává právě The Owners. Najdete zde
Když jsem Michala poprvé poznal, věděl jsem, že je to chlap na pravém místě, který nejen rozumí módě, ale má zdravý pohled na svět, na život a mluvení s ním byla spíš relaxace, než obchodní schůzka.
Přečtěte si náš nový rozhovor, a kdo zvažuje nový outfit na míru, rozhodně doporučujeme Michala navštívit v jeho stylovém ateliéru v Praze, nedaleko Pařížské ulice.
Tvoje práce je evidentně tvůj životní styl, bylo tomu tak vždy?
Úplně vždycky tomu tak nebylo. Mluvím o tom skoro všude, takže je to spíš veřejný tajemství, ale studoval jsem architekturu a stavařinu. A i když moje prababička byla krejčová, nikdy mě k tomuhle oboru nikdo nevedl. Bylo to spíš přirozený vývoj mojí osoby.
Co radíš lidem, kteří nemají cit pro sladění outfitu?
Záleží na tom, jestli ten cit opravdu nemají nebo si to jen neuvědomují. Spousta chlapů instinktivně vybírá věci, který k sobě skvěle sedí třeba pro svůj byt a stejně tak dokonale si dokážou vyladit auto. U oblečení ale tradičně panuje nesmyslná představa, že tomu rozumí jen ženy. U takových chlapů stačí je jen ujistit nebo přesvědčit, že to v sobě fakt mají.
Pokud bych ale měl dávat rady někomu, kdo opravdu nemá cit pro ladění. Pak je to vybrat si “uniformu”. Styl, ve kterým se cítí dobře a do něj pustit jen omezený množství barev, který společně vždycky fungují. A od takový uniformy si pořídit víc kousků. Odpadne jim tak každodenní stres a starost s oblíkáním a můžou se tak soustředit na život.
Dá se za peníze koupit vkus?
V žádném případě. Za peníze se dá koupit kvalita, která může vkus podpořit. Kvalitní materiály déle vydrží, líp stárnou a získávají patinu, můžete se na ně spolehnout a prostě vypadají líp. Ale superkvalitní materiál ani značka vám nikdy nezaručí, že to nezpatláte dohromady, jak na přehlídku fashion weeku s tématem halloween.
Uvědomují si čeští muži důležitost oblečení / módy, které je vždy prvním dojmem na veřejnosti?
Rozhodně je to lepší, než to bývalo. Ale je to jak s čímkoliv jiným. Pokud má nastat změna, nemůžeme jí očekávat od “starý gardy”, která byla vychovaná na jiných základech, principech a hodnotách. Obecně bych tak řekl, že povědomí o důležitosti oblečení je lepší u mladších generací, který mají možnost cestovat, potkávat se s jinou kulturou a myšlením a tím si víc uvědomovat, že už opravdu nežijeme v komunismu, kdy vyčnívat a mít vlastní názor nevedlo k dobrému konci. Na druhou stranu klasický pohrdání mladších generací tou starší vždycky vedlo a vede k revoltě a tak se důležitost oblečení pere s potřebou bojovat proti pravidlům a nařízením, který ale zrovna v oblečení vyjadřují respekt k ostatním i k sobě sama.
Stalo se ti v minulosti s klientem či v práci vyloženě faux pas, které sis uvědomil až zpětně?
Vyloženě faux pas určitě ne. Jasně, že se občas zeptáš na něco, na co nebyl dobrý nápad se ptát, jako třeba jak se má manželka a on se zrovna rozvádí, ale to se stává asi všude.
Jaký druh člověka je tvůj nejoblíbenější klient a naopak kdo je pro tebe největší oříšek?
Nejoblíbenější se asi nedá říct, ale mám rád tailoring geeks, pokud to není zase moc velká obsese. Můžu si tak s někým popovídat o oboru, který miluju. Někdy se ale u takových klientů můžeš dostat do stavu, že z nadšení a krásy šití se stane hon za hledáním chyby. Takový klient si vlastně podráží nohy sám, protože si přestane užívat daný kousek oblečení a jen hledá každou vlnku. A nějaká tam logicky musí být, protože nešijeme z překližky.
Největší oříšek pak pro mě určitě nejsou klienti, ale občas jejich doprovody. Hlavně budoucí tchýně a nevěsty, který občas moc dobře “vědí” co a jak by se mělo udělat a jak to bude ženichovi slušet nejvíc. On sám pak moc na výběr nedostane.
Vím, že si dáš čas od času kvalitní doutník, patří historicky tohle spojení s pánskou módou?
Nejsem zrovna historik, takže tohle je asi na každém a jejich google skillu. Já osobně na tohle pohlížím jinak. Často říkám, že mám rád krásno. Trochu něco ve smyslu dolce vita. Prostě si užívat život, hledat hezký věci (oblečení, interiér, kafé, přírodu, vůně..). A k tomu pro mě patří i doutník. Nemá žádný přikrášlovadla, baterky, světýlka nebo pálící se papír s bůh ví čím. Doutník je zastavení. Nevykouříš ho za tři minuty pod deštníkem, protože potřebuješ nikotin. Uděláš si na něj čas a vychutnáš si ho. Sám nebo ve společnosti. V tu chvíli nikam nepospícháš.
Pokud si od tebe nechám ušít oblek, jak celý proces vypadá?
Tak tahle otázka je na celý další rozhovor :) (pozn.red. Děkujeme za nápad, tak příště :) ) Zjednodušeně je to ale proces o několika schůzkách (většinou třech), kdy na první se nejdřív hodně ptám, co děláš, jaký žiješ život, na koníčky, rodinu, sporty, teplotní pohodu, tvůj běžný den a jaká je tvoje potřeba (proč jsi za mnou vlastně přišel). Z toho vyplyne docela jasný zadání a začneme vybírat látky, střihy, detaily a na konci (pořád té první) schůzky proběhne i měření. Pak nás po nějaké době čeká zkouška neboli fitting a poslední schůzka kdy ti oblek finálně předám.
Pokud by to někoho zajímalo trochu víc, tak si může detailněji průběh přečíst u nás na stránkách www.theowners.cz.
Tvoje největší láska mimo práce a manželky?
Jak jsem psal. Krásno. Dívat se a užívat si. Být v přírodě a odpočinout si od betonu Prahy. Manuální práce, jako třeba celodenní štípání dříví.
A hlavně už za pár měsíců nám do rodiny přibude nová láska, protože ze mě bude táta.
Michale GRATULUJEME.
Tvůj oblíbený love brand, nebo kdokoliv s kým si přeješ spolupracovat?
V našem oboru to není tolik o spolupráci, jako o inspiraci. Díky tomu, co se nám povedlo s Matějem a Veronikou (moji parťáci z The Owners), jsem měl letos tu čest, že si náš ateliér našel Hugo Jacomet. Francouzský spisovatel a kritik pánský krejčoviny, který přiletěl k nám do Prahy a já mu tak mohl ušít oblek a načerpat neskutečně vědomostí.
Největší inspirací mi je ale v tuhle chvíli rozhodně italský Gerardo Cavaliere a jeho salon Sartoria Guiliva (IG - @gerardocavaliere_ / @sartoriagiuliva )
Jaké plánujete s The Owners věci v budoucnu?
Plánů je hodně. Představivost je veliká. Od ledna se budeme rozrůstat o nového člena teamu a brzy také o prostory, tak abychom měli dost místa pro zákazníky a jejich objednávky. Náš nejnovější počin je teď Trunk show do Švýcarska, kam odjíždíme za pár týdnů na několik dní měřit a chceme se tam vracet v pravidelných intervalech za dalšími zákazníky.
Vím, že se u vás dá platit v kryptoměně, snažíte se jít všeobecně s inovacemi ruku v ruce? Opravdu už někdo zaplatil tímto způsobem?
Když jsme, krypto zařadili mezi platby, tak se to ještě mohlo některým vyplatit. Teď bych na to úplně nesázel. :)
Obecně se snažíme dívat se kolem sebe a reagovat na současnou dobu a situaci. Jednou z hlavních myšlenek The Owners je ukázat lidem, že krejčovina není něco archaického a strnulého, co už dneska nikdo nenosí nebo že je jen pro kancelářské krysy. Na míru jde ušít cokoliv a víc než jakákoliv konfekce můžeme reflektovat potřeby každého jednotlivce.
Ve světě je čím dál víc slyšet moderní názor na minimalismus v oblečení, jak toto téma vnímáš?
Já tyhle názory nemám úplně v lásce. Ne že bych s nimi nesouhlasil. Naopak! Bohužel se ale, zvlášť v oblečení, často využívá k marketingovým účelům fast fashion.
Pro mě základní myšlenka všeho s mírou a jen tolik kolik opravdu potřebuju. Krejčovina vždycky byla sustainable a minimalistická, protože nešijeme konfekci, ze které se velké procento nikdy neprodá a díky kvalitním materiálům naše oblečení vydrží mnohonásobně déle.
Jako bonus máme v našem ateliéru spousty látek, které jsme si sami vybrali a nakoupili v Itálii. Tyto látky jsou ale specifické hlavně tím, že se jedná o poslední kusy ze starších kolekcí, které by možná brzy skončili někde na skládce. Ničím ale neztratili na kvalitě. My jim tak dáváme další šanci a díky tomu, že je od každé látky vždy jen pár metrů, bude zákazník mít i exkluzivní kousek, který nejspíše nikdo jiný (minimálně v Český republice) mít nebude.
Pracujete s prémiovým materiálem a na osobním přístupu, stane se i přesto že by si někdo ze zákazníků řekl o slevu?
Stává se to často. Částečně je to asi náš národní sport. Hlavně se to ale děje protože konfekce svýma all time slevama naprosto pokřivila trh a vnímání kvality věcí. Dneska je tak téměř nemožný projít obchodním centrem a nenarazit na slevu.
Jaký nápoj volíš k zapálenému doutníku?
Posledních pár let jsem spíš na červený italský víno nebo gin. Ale k doutníku si většinou dávám čistý (chápej černý) espresso.
Čeho prvního si všimneš na ženě?
Teď už samozřejmě ničeho! Mám tu svojí. Vždycky to ale byly oči. Mám rád uhrančivý pohled, a proto mám teď ten nejkrásnější doma.
Jakým směrem by ses chtěl ty osobně ubírat v oblasti módy i mimo ni? Jaké jsou tvé vize?
V oblasti módy mám už dlouho svůj osobní cíl/sen a to je vytvořit jednou svůj vlastní signature střih saka. Ne žádnou extravagantní blbost, ale mít střih, který bude díky určitým detailům jasně rozpoznatelný a spojený se mnou a s The Owners. K tomu vede ještě cesta, ale její začátek už se rýsuje. Je jím postupně zařazení bespoke šití na míru (nejvyšší ruční forma krejčoviny) u nás v ateliéru s tím, že já a kolegyně Veronika budeme každý hlavními cuttery (tvůrci střihů) v pánské a dámské krejčovině The Owners.
No a osobní směr je jasný. Už za pár měsíců se ze mě, z manžela, stane otec. A tak velkou část mojí mozkový kapacity právě teď zabírá to, že chci být nejlepší táta pro svoje dítě. Táta, který dokáže vychovat ten nový Život tím nejlepším způsobem a předá mu ty správný hodnoty.
Autor: Martin Socha (@mscigars)
Host: Michal Trnka (@iamyourtailor_cz)
The Owners: www.theowners.cz @theowners.cz